Na doporučení jsem si přečetla tuto knihu a upoutala mě natolik, že jsem si udělala tyto poznámky.
O všechno se rozděl
Hraj fér
Nikoho nebij
Vracej věci tam, kde jsi je našel
Uklízej po sobě
Neber si nic, co ti nepatří
Když někomu ublížíš, řekni promiň
Žij vyrovnaně – trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a tancuj a hraj si a pracuj
----------------------
Věřím, že fantazie je silnější než vědění
Že mýty mají větší moc než historie
Že sny jsou mocnější než skutečnost
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností
Že smích je jediným lékem na zármutek
A věřím, že láska je silnější než smrt
----------------------
No prostě dnes ta krabice od bot kdovíjak nevypadá. Je trochu pomačkaná a ušmudlaná – tam, kde se žužu a želé do sebe roztekly. Na některých místech je ještě pořád ulepená a povrch je většinou spíš béžový než červený a bílý. Ale když nadzvihnete víko, pochopíte, proč si ji schovávám. Na složených vybledlých a rozpadávajících se listech školního papíru se širokými linkami je napsáno „Nazdar tati“ a „Všechno nejlepčí k valentýnu“ a „Pusinku tátovi“. Na dně krabice je přilepeno třiadvacet makarónových srdíček a koleček. Mockrát jsem je počítal. Na různých místech jsou také načmáraná jména mých tří dětí. Vedle toho jsou Tutanchámonovy poklady úplné nic. Máte doma taky nějakou takovou krabici? Doklady lásky v té nejméně komplikované a nejvěrohodnější podobě? Člověk se může dožít hodně vysokého věku. Může dostat nádherné a drahocenné dary. Může zažít hodně lásky. Ale nikdy v ni tak úplně neuvěří, jako uvěří těmto drobnostem. Ty pro vás otáčejí světem a všechno pak stojí za námahu.
-------------------------------
Přestože si to ani neuvědomujeme, vyplňujeme důležitá místa v životech druhých lidí. Jsou lidé, kteří na nás závisejí, sledují nás, učí se a berou si od nás. A my to nevíme. Nešetřete sebou. Třeba se vám nikdy nedostane důkazu vaší důležitosti, ale jste důležitější, než si myslíte.
-------------------------
Neuměla si představit, že by byla obr, čaroděj nebo skřítek. Znala svou kategorii. Mořská víla. A nechtěla ze hry odejít a postavit se ke stěně, kde měli stát poražení. Chtěla se zapojit tam, kde víly zapadnou do celého schématu. Nechtěla se vzdát důstojnosti a identity. Považovala za samozřejmé, že pro mořské víly je někde místo a já vím, kde to je. Tak tedy kde mají stát mořské víly? Všichni ti, kteří se liší, kteří nezapadají do normy a nevystačí s nabízenými přihrádkami a škatulkami? Odpovězte na tuto otázku a na té odpovědi můžete postavit myšlenkový směr, zemi nebo celý svět. Moje odpověď zněla – „Mořská víla se postaví sem, hned vedle Mořského krále!“
--------------------------------
A já vám říkám, že hlavně záleží na dárku samém. Vlastně spíš, že lidi, kteří mají ty správné pohnutky, dávají správné dárky. Špatně se o tom mluví, ale co já doopravdy, doopravdy, doopravdy chci k vánocům, je jenom tohle: Chci, aby mi zase bylo pět let na celou jednu hodinu.
Chci se hodně smát a hodně plakat.
Chci, aby mě ještě aspoň jednou někdo zvedl, uspal mě v náručí a odnesl nahoru do postýlky
Chci zpátky voje dětství
----------------------------------
„NECH SE NAJÍT“ Jeden známý vloni zjistil, že má rakovinu v nevyléčitelném stadiu. Byl to doktor a věděl, co obnáší umírání, a nechtěl, aby si to členové jeho rodiny a přátelé protrpěli s ním. A tak si to nechal pro sebe. A umřel. Všichni říkali, jak byl statečný, že své utrpení beze slova snášel a nikomu nic neřekl, a tak dál a tak pořád dokola. Jenže v soukromí členové rodiny a přátelé tvrdili, jak se jich velice dotklo, že je nepotřeboval, že nevěřil jejich schopnosti unést pravdu. A bolelo je, že se nerozloučil. Schovával se příliš dobře Kdyby se nechal najít, zůstal by ve hře. Na schovávanou po dospělácku: Touha skrýt se. Potřeba být hledán. Zklamání, když je
člověk objeven.
-------------------------------
Část pastorského povolání se týká umírání a smrti. Nemocniční pokoj, márnice, smuteční obřad, hřbitov. To, co o těchto věcech vím, se zvláště podepisuje na jiných stránkách mého života. To, co o těchto věcech vím, vysvětluje, proč nemarním spoustu času sekáním trávy, mytím auta, hrabáním listí, stlaním postele, čištěním bot a mytím nádobí. Vysvětluje to, proč nehoukám na lidi, kteří se pomalu rozjíždějí a zelenou. A proč nezabíjím pavouky. Na tohle všechno není čas, ani to není nutné. Co vím o hřbitovech a podobných věcech taky vysvětluje, proč někdy zajdu do hospody Buffalo. Ta hospoda Buffalo je v podstatě celá Amerika. A ta prokřížená Amerika do Buffala přichází pít pivo, hrát kulečník a tancovat. Když je sobota večer a dav nadskakuje, potom nikdo nemyslí na smrt.
Choď klidně uprostřed rozruchu a spěchu a vzpomeň si, jaký mír může být v tichu.
Pokud je to možné, bez ztráty tváře vycházej dobře se všemi lidmi.
Říkej svou pravdu tiše a jasně,poslouchej ostatní, třeba i omezené a nevědomé - i oni mají svůj příběh.
Vyhýbej se hlučným a svárlivým osobám, otravují ducha!
Jestliže se budeš porovnávat s jinými, můžeš se stát domýšlivým anebo malomyslným, protože vždy se najdou lidé větší i menší než ty.
Raduj se stejně z toho, co jsi dosáhl, jako i ze svých plánů.
Udržuj zájem o vlastní životní cestu, jakkoliv skromnou, je to opravdové bohatství v proměnlivém osudu.
Buď opatrný ve svých záležitostech, protože svět je plný podvodů.Ale nenechej se tím zaslepit!Mnoho lidí zápasí o svoje ideály a všude je život plný hrdinství.
Buď sám sebou!
Obzvlášť nepředstírej cit a nestavěj se cynicky k lásce, neboť tváří v tvář veškeré vyprahlosti a rozčarování je věčně svěží jako tráva.
Přijímej klidně, co ti radí roky.Až přijde čas, s půvabem odlož všecko, co náleží mladosti.
Rozvíjej sílu ducha, aby tě mohl ochránit v nečekaném neštěstí a netrap se představami.Mnoho obav se rodí z únavy, nudy, samoty ...
Buď k sobě přísný, ale ne tvrdý.Jsi dítětem vesmíru, ne míň než stromy a hvězdy, máš právo být tu.Či je ti to jasné anebo ne, vesmír se bezpochyby rozvíjí tak, jak má.Žij proto v pohodě a v míru s Bohem, jakkoliv si to představuješ.
A ať jsou tvoje úlohy a usilování v hlučném zmatku života jakékoliv, udržuj pokoj v svojí duši.Napříč všem nedokonalostem je to přece krásný svět.
Neumdlévej! Běž za štěstím.....
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat