Příběhy ze života - 1. díl

Tak tedy asi takhle.... jsem technický nemehlo. Největší záhadou, kterou si můžu vyzkoušet doma, je počítač. Je to taková báječná bedýnka, ale nejúžasnější na něm je monitor, když pěkně ukáže, co se dá všechno najít a vyzkoušet. Ostatní zařízení jsou taky zajímavá - třeba parkovací automat, dapší automat, - co nám na úřadech, bankách a poštách dává čísílka, pak člověk vejde do haly úřadu a hledí na displeje, visící mu nad hlavou, jestli už mu svítí to jeho čísílko, a k jaké přepážce to má jít. Druhým největším takovým používaným zařízením pro mě, je bankomat. S bankomatem mám hodně zážitků - je to prostě ta škatulka, do které strčíte tu plastovou placičku a vypadnou vám papírky s nulama :-)

Jsem nepozorná a proto je to boj, musím dávat pozor, aby každý bankomat, který se rozhodnu použít, byl výherní!!
Jednou se mi stalo, že jsem zadala jako jazyk pro komunikaci s bankomatem angličtinu. Pro mě jako pro člověka angličtinu neovládající,, bylo neuvěřitelné zjištění, když se mi najednou místo známých nabídek, které jsem znala, objevila slova, která vypadala divně, nepřátelsky ..... polil mě pot, nastaly problémy s dýcháním a mozek vypověděl službu. Pud sebezáchovy a touha se domluvit tedy případně i anglicky, veleli bojovat a tomu "cizákovi" se postavit čelem. Takže nevím, jak se mi podařilo vše napravit. Byla jsem nucena soustředit se na ta divná slova, vypochodovat z této nepřátelské verze a brzy se objevily ty známé české pokyny, které jsem znala. Operaci jsem zdárně ukončila a v dlani mi skončily ty papírky s nulama. Spadl mi kámen ze srdce a začala jsem se smát. Kolemjdoucí hned věděli, že u bankomatu byl cvok - no neva, ať si myslí, co chtějí, ale já jsem nad tím plechovým zařízením ve zdi vyhrála!!

Další historka je z nedávné doby. Jednou takhle ráno jsem vybírala peníze synovi na autoškolu. Byla to celkem vysoká částka. Automat mi peníze vydal, to bylo v pohodě, ale odpoledne jsem potřebovala znovu vybrat. A to nastal problém. Každá karta má svůj limit, že? Mám ho i já. Jen nevím, kolik to je, ale po téhle příhodě jsem se doma podívala, takže už to vím.....Takže jsem ten samý den přistoupila k bankomatu a zadala jsem všechno jako jindy. Automat mi vrátil kartu a vytiskl mi vzkaz, že došlo k překročení limitu. Tak jo, řekla jsem si, tak to zkusím jinak. Znovu jsem zadala a snížila jsem požadavek. Následovalo stejné vyjádření automatu. Báječně jsme si povídali, já jsem na něj mluvila přes displej, on mi psal vzkazy.... Takže znova: další zadání a další požadavek, který byl zase nižší. Mě ta hra docela bavila. Hlavně, že se bankomat nerozhodl, že mi kartu odejme, to by mě naštval!! Za mnou se tvořila skupinka lidí, kteří ty papírky s nulama (peníze) taky chtěli, to by jeden nevěřil, jak jsou lidi na peníze..... Abych to ukončila, nakonec jsem se trefila do denního limitu a bankomat mi vyhověl. Zase mi to cukalo v koutcích , jak se dovedu hádat s bankomatem. Raději jsem se nedívala na lidi, kteří stáli za mnou a šupajdila jsem si to pryč - zase jsem vyhrála!!