čtvrtek 30. dubna 2009

Ze života mojí rodiny

Tyto příběhy i osoby v nich jsou pravdivé a jakákoliv podobnost s osobami i osudy lidí mimo mou rodinu, je čistě náhodná.....

Jedna moje známá mě ujišťovala, že tohle.... je na deníček, takže.... to zkouším....


Jednoho podvečera jsem si povídala s dcerkou v jejím pokoji a jen tak mimoděk jsem začala sbírat ze země různé předměty, co se tam nacházely - knihy, ponožky .... Ona mě chvíli pozorovala a potom mi říká - "nech to na pokoji mami, nenarušuj můj křehký ekosystém" Rozzlobeně jsem prohlásila: "nojo, tohle ale vypadá spíš jako gorilí doupě a ne křehký ekosystém..." Otevřenými dveřmi nás však slyšel táta této skvělé holčičky a rozštípl situaci slovy: "ta naše holčička má pravdu, nenarušuj maminko její křehký ekosystém - gorily jsou totiž chráněný!!" já jsem se začala strašně smát a ta naše holčička vyrazila nazlobeně k tátovi... opravdu jako rozzuřené gorilí mládě ......a tak to jde u nás téměř každý den ....... stále nové minipříběhy, ani zaznamenávat je nestačím...

a další:
Dcerka se chystá ven, maluje se, obléká se.... prostě 17tiletá holka , která chce vystrčit nos ze dveří bytu. Hledala nové houbičky na nanášení makeupu, hledala, volala na mě, ale já když něco dělám tak nevnímám (mimochodem byla jsem zrovinka, jako na potvoru....u počítače ) a ona se dožaduje toho co chce, prosí... Táta dřímal na gauči v obýváku, probral se, jak pořád ta cácora mluvila nahlas a rušila ho ...a povídá: "to taky potřebuju", otočil se a zase spal, ona si ho nevšímala. Jenže pak zase prohlašovala, že nemá co na sebe, že tamto néé a tohleto nejde k sobě a tak..... on se zase probral a povídá: "... půjčím ti teplákovou bundu, neboj..." to už si ho začala všímat a říká mu: ".. jinej vhodnej outfit nemáš, tatínku?" Konečně už pomalu odchází, prý za kamarádkou do nemocnice.... a slibuje svému milovanému tatínkovi: ".... ahoj tati.... budu ti rezervovat v nemocnici jedno místo ....na patologii...., neboj!!"
nebo:
Dcerka zase uklízela ten svůj "křehký ekosystém" a přinesla mi asi pět lžiček (a já, že jich máme v šuplíku tak málo ) a povídá, že by potřebovaly umýt, protože na nich se svými spolužáky na školních záchodcích vařili perník... Abych vše uvedla na pravou míru, tak nosí lžičky do školy spolu s nějakým tím jogurtíkem a zapomíná vracet. Ekosystém si vytváří i ve svém školním batohu.

pondělí 27. dubna 2009

Maroldovo panorama bitvy u Lipan

Na výlety do Prahy jezdím moc ráda. Určitý úsek života jsem v Praze i bydlela a mám to tam moc ráda. Je tam vše, co člověk může hledat. Moje poslední cesta byla zase objevná. Mám v Praze moc hodnou tetu, a ta mi umí protáhnout krovky! Naposledy to mimo jiné bylo i Maroldovo panorama. Toto je něco obecného: http://www.husitstvi.cz/g13.php .
A toto je moje zpracování. Snažila jsem se, abych fotky udělala tak, že dekorace splynou s nástěnnou malbou - povedlo se! Samozřejmě, že jsem nechala i fotografie, které ukazují, jak to ve skutečnosti je - sluníčko mi velmi pomohlo. Podívaná to byla pěkná, jen paní dole v pokladně hrála nějaké diskotékové písničky, což se k dojmu válečné vřavy moc nehodilo. Malba však umí tak vtáhnout do děje, že člověk přímo cítí kouř, rozvířený prach a slyší dusot koňských kopyt..... o lidském utrpení raději pomlčím...... http://picasaweb.google.cz/romanacechy/MaroldovoPanorama#

sobota 18. dubna 2009

Příběhy ze života - 2. díl

Kdo má děti, tak mi dá zapravdu, že někdy je těžké se rozmyslet, zda tomu, co dítě dělá se smát, či se nechat uvést záchvatem vzteku. Je to z toho důvodu, že dítě roztomile, nadšeně a s úsměvem ničí. Ničí vše, co mu přijde do cesty a ničí způsobem neohrabaným, odhodlaně, vynakládá na to všechen um a síly, v obličeji se mu objeví úplné soustředění a zaujetí pro věc....

Automatická pračka
... no prostě normální tatramatka. Určitě ji všichni znáte, i když ji teď už asi doma nikdo nemá. Plnění vrchem. Měla jeden, či dva veliké knoflíky, kterými se navolil program na praní. Skákala, hlučela, ale prala všechny ty hory pobryndaného, počůraného, pokakaného dětského prádla. Můj syn byl všetečka vždy, novátor a nadšenec. Dítě, které málo spí, hodně se hýbe a dokáže utahat dospělou osobu do stavu bezvědomí. Dítě, vyžadující pozornost a spolupráci. Však jsme taky byli kolikrát rádi, že si někdy hraje sám... i když to bylo nebezpečný a bylo třeba ho kontrolovat. Takhle jednou prostě byl od synka pokoj, byl ticho a hrál si. Občas jsme ho slyšeli, jak přeběhne, promluvili jsme na něj, on se roztomile usmál, nechal se na chvíli zaujmout a zase sypal dál. V pokojíku si hrál nahlas, ale když dělal průzkum v bytě, bylo třeba kontroly, byl potichu. Nojo, ale stalo se občas.... Tak jsem takhle jednou šla prát, naházela jsem si prádlo do pračky, pustila vodu do pračky a sáhla na knoflík, na kterém byla písmena, podle kterých se přeci nastavoval příslušný program na praní, že?? Dáte mi za pravdu?? Jenže ouha!! Můj knoflík vypadal, jako by ho přečetly chobotničky Zelenej a Modrá... nebo Modrej a Zelená?? Prostě na něm žádná písmenka už nebyla.... prostě nebyla a já nemohla prát. Já jsem prostě nevěřila vlastním očím..... později jsem dostala i záchvat smíchu. Když si na to vzpomenu teď, zkouším to porovnat s některou tou scénou v rodinné komedii od M. Poledňákové - jsou totiž úžasné a právě takovým situacím se tam všichni smějeme. Manžel musel knoflík vyndat, vzal jej do práce, půjčil si od kolegů opis jejich programátoru a znovu mi ten můj knoflík zprovoznil. Jasně, že to dobře dopadlo.... i syn to přežil, protože vymýšlel další lumpárny.

Pohotovost
Byla jsem s dcerkou sama doma, bylo jí asi tak dva-tři roky. Já vařila. Ona byla v dětském pokojíku, brebentila tam, kmitala z místa na místo. Chvíli měla v ručičkách nádobíčko, pak pastelky, potom se věnovala panenkám - oblékala je, svlékala, krmila, mluvila na ně, zpívala jim.... slyšela jsem vrzat houpající se kočárek, její dupot po koberci a neskutečný proud slov a nápadů, který jí nepřetržitě upadával od pusinky. Hyperaktivní je i moje první dítě, takže je to legrační a známka toho, že je v pořádku a dobře se baví. Pak měla samoty dost, opustila prážek dětského pokoje a přišla za mnou do kuchyně. Přivezla s sebou i ten kočárek s panenkou. Na chvíli jsem přestala pracovat a věnovala jsem se jejím steskům, jak ta její holka neumí tohle a tamto, jak měla ke snídani tohle, a tamto že jí nechutná a jak je to náročný..... brebentila, brebentila dlouho, slova doprovázela gesty tak skutečnými a dokonale okoukanými, že jsem žasla. Prostě jsem se na ní zadívala a žasla jsem, jak je "dokonalá". V tom moje malá holčička najednou povídá: "... a teď už musím rychle jít, protože jedeme s holkou na pohotovost!!" a neskutečně dlouhými kroky, svižně a s nataženými ručičkami, kterými svírala držátko kočárku - odkráčela do chodby. Tam to několikrát objela a přijela zpátky. Prostě než jsem se stačila vzpamatovat, tak už byla zase z té pohotovosti, s tou malou svojí holčičkou zpátky a zase mi něco neskutečně zajímavého "hustila" do mozku.... prostě "dokonalá", co říkáte??

Jaro dělá pokusy

Jaro je bezva na focení, stačí mít nabité baterie, protože náměty se moc hledat nemusí... je jaro!!

http://picasaweb.google.cz/romanacechy/JaroDelaPokusyVystrkujeKrokosy#

středa 14. ledna 2009

Dolní Beřkovice - vesnička, mého dětství

http://www.dolniberkovice.cz/

Tak tohle jsou oficiální stránky vesnice, kde mi bylo dobře, když jsem byla dítě. V této vesničce jsem se dopracovala k pubertě a zažila hodně dětských a "dospělých" dobrodružství. Tady jsem chodila do základní školy, do Jiskřiček a do "Pionýra". Tady jsme s kamarádkami vozily panenky i přeposílaly od jedné řady školních lavic do druhé milostná psaníčka na místo určení. Tady jsem si užila pracovní soboty i uhelné prázdniny. Nezatěžoval nás mobil ani internet, drogy jsme neznaly a politika nám byla "ukradená". Žila jsem tu 6 let (1976 -1982) a znala jsem všechno důležité, jako .... kdo má u Labe lodičku (na té jsme se jako děti houpaly, když jel okolo šíf), kde rostou třešně a kdy zrají , kde jsou dobrá jablka, hrušky, blumy, čí jsou jednotlivé ořešáky, takže se muselo hlídkovat, když jsme chtěly trochu klátit .... Znaly jsme všechny stezky v zámeckém parku, všechna vhodná místa na ukrytí, kde rostou fialky, jak uplést věnec z pampelišek, jak se sejí ředkvičky.... Jezdily jsme na kole na nákup, a v zimě se sáňkovaly, koulovaly se, opisovaly cestou do školy úkoly a cestou ze školy, bez ohledu na oblečení zkoumaly svět. Tohle je úrodný kraj, kde rostlo skoro všechno ... sousedům i melouny. Bydlela jsem v domě, za kterým stála chmelnice a břeh Labe jsme měly - my děti šikovné - prozkoumaný daleko po i proti proudu. Domů jsme chodily většinou pozdě, a rodiče nás domů volali ... ústy, nebo vůbec. Věděly jsme, ve kterém dvoře je jaký pes... a vůbec... prostě dětství!!

Příběhy ze života - 1. díl

Tak tedy asi takhle.... jsem technický nemehlo. Největší záhadou, kterou si můžu vyzkoušet doma, je počítač. Je to taková báječná bedýnka, ale nejúžasnější na něm je monitor, když pěkně ukáže, co se dá všechno najít a vyzkoušet. Ostatní zařízení jsou taky zajímavá - třeba parkovací automat, dapší automat, - co nám na úřadech, bankách a poštách dává čísílka, pak člověk vejde do haly úřadu a hledí na displeje, visící mu nad hlavou, jestli už mu svítí to jeho čísílko, a k jaké přepážce to má jít. Druhým největším takovým používaným zařízením pro mě, je bankomat. S bankomatem mám hodně zážitků - je to prostě ta škatulka, do které strčíte tu plastovou placičku a vypadnou vám papírky s nulama :-)

Jsem nepozorná a proto je to boj, musím dávat pozor, aby každý bankomat, který se rozhodnu použít, byl výherní!!
Jednou se mi stalo, že jsem zadala jako jazyk pro komunikaci s bankomatem angličtinu. Pro mě jako pro člověka angličtinu neovládající,, bylo neuvěřitelné zjištění, když se mi najednou místo známých nabídek, které jsem znala, objevila slova, která vypadala divně, nepřátelsky ..... polil mě pot, nastaly problémy s dýcháním a mozek vypověděl službu. Pud sebezáchovy a touha se domluvit tedy případně i anglicky, veleli bojovat a tomu "cizákovi" se postavit čelem. Takže nevím, jak se mi podařilo vše napravit. Byla jsem nucena soustředit se na ta divná slova, vypochodovat z této nepřátelské verze a brzy se objevily ty známé české pokyny, které jsem znala. Operaci jsem zdárně ukončila a v dlani mi skončily ty papírky s nulama. Spadl mi kámen ze srdce a začala jsem se smát. Kolemjdoucí hned věděli, že u bankomatu byl cvok - no neva, ať si myslí, co chtějí, ale já jsem nad tím plechovým zařízením ve zdi vyhrála!!

Další historka je z nedávné doby. Jednou takhle ráno jsem vybírala peníze synovi na autoškolu. Byla to celkem vysoká částka. Automat mi peníze vydal, to bylo v pohodě, ale odpoledne jsem potřebovala znovu vybrat. A to nastal problém. Každá karta má svůj limit, že? Mám ho i já. Jen nevím, kolik to je, ale po téhle příhodě jsem se doma podívala, takže už to vím.....Takže jsem ten samý den přistoupila k bankomatu a zadala jsem všechno jako jindy. Automat mi vrátil kartu a vytiskl mi vzkaz, že došlo k překročení limitu. Tak jo, řekla jsem si, tak to zkusím jinak. Znovu jsem zadala a snížila jsem požadavek. Následovalo stejné vyjádření automatu. Báječně jsme si povídali, já jsem na něj mluvila přes displej, on mi psal vzkazy.... Takže znova: další zadání a další požadavek, který byl zase nižší. Mě ta hra docela bavila. Hlavně, že se bankomat nerozhodl, že mi kartu odejme, to by mě naštval!! Za mnou se tvořila skupinka lidí, kteří ty papírky s nulama (peníze) taky chtěli, to by jeden nevěřil, jak jsou lidi na peníze..... Abych to ukončila, nakonec jsem se trefila do denního limitu a bankomat mi vyhověl. Zase mi to cukalo v koutcích , jak se dovedu hádat s bankomatem. Raději jsem se nedívala na lidi, kteří stáli za mnou a šupajdila jsem si to pryč - zase jsem vyhrála!!

pondělí 12. ledna 2009

Jennifer Nadelová: Sára Thorntonová - žena, která zabila...

Ráda si přečtu o životě jiných lidí, v jiném prostředí, v jiných podmínkách, v jiných zemích, v jiných kulturách. Zajímají mě myšlenkové pochody lidí - všech lidí.... a knihy k přečtení si moc nevybírám - většinou na mě vykouknou z hromádky odevzdaných knih v knihovně. Stačí se jen dívat a věnovat se chvíli jejich obsahu.

Sára byla odsouzena na doživotí za vraždu svého manžela, notorického alkoholika a surovce. Soud odmítl vzít na vědomí polehčující okolnosti - že ji muž týral, že vyhrožoval dokonce i její dceři. Skutečnost, že se Sára nechovala podle tradiční role "poslušné manželky" jí naopak v očích poroty uškodila a vedla soud k tomu, že jí vyměřil nejvyšší trest. Osmnáct měsíců poté a dva dny po zamítnutí jejího odvolání vyšel od soudu jiný obžalovaný - muž - za vraždu své družky alkoholičky pouze s podmínkou...

..... tak tohle je oficiální charakteristika knihy, ale je to příběh, který rozkrývá dění před samotným zabitím, ale také nejrůznější okolnosti, které se skládaly jedna ke druhé jako puzzle několik let. Je to pohled do Sářina dětství, na její povahu a na její vztah s rodiči a poté i s manželem.
Takže.... co všechno si člověk nechá líbit, než udělá něco nepředloženého? Věřte, že je toho (alespoň v tomto příběhu) hodně...
Jak málo potom stačí k tomu, aby člověk ublížil jinému člověku a cítil se při tom dobře? Ví vůbec každý z vás, čeho je schopný ve vypjatých situacích? Opravdu se všichni dobře znáte a umíte se dokonale ovládat? Dovedete si představit, že něco podobného uděláte, a vůbec nebudete činu litovat? Jasně, že jsou to drzé otázky, hodné odsouzení, ale.....

Tuto knihu jsem četla už před mnoha lety, detaily příběhu si nepamatuji, ale pocity zůstávají a na knihu nezapomenu.

středa 7. ledna 2009

Přeji hodně srdečného smíchu v roce 2009 všem lidem dobré vůle.

.... nejsem věřící, ale snažím se být vnímavá a přemýšlet.... nepsala jsem tento článek já, ale zaujal mě - byl mi nabídnut k přečtení.... :-)

Bůh stvořil vše. Kromě jiného stvořil i poznání. A jako vše ve stvořeném světě i poznání má mnoho úrovní. Jako nejvyšší úroveň poznání určil bůh poznání sebe.Mnoho lidí poznání víceméně nezajímá. Ale jsou i tací, pro něž je poznání jedním z nejvyšších motivů jejich jednání. Jeden z nich, říkejme mu pro jeho historickou bezvýznamnost človíček, se rovněž rozhodl pro cestu poznání. I začal usilovně pracovat a po nepříliš dlouhé době se mu podařilo dostat se na první úroveň. I zeptal se boha: „Bože, poznal jsem vše nutné na základní úrovni. Jaké poznání máš pro mě na této úrovni." A bůh mu odpověděl: „Jsi více než zvíře." Človíčka toto poznání docela potěšilo, ale nebylo to pro něj zase tak překvapivé zjištění. Proto ve snaze postoupit dále pokračoval v práci na této úrovni. Po podstatně delší době než mu stačilo k pochopení základní úrovně, se konečně dostal na další úroveň. Zeptal se opět boha: „Bože, poznal jsem vše nutné na této úrovni. Jaké poznání máš pro mě nyní." A bůh mu odpověděl: „Jsi více než tělo."

Toto poznání už človíčka poněkud zarazilo a trvalo mu delší dobu, než se s tím vyrovnal a pochopil. Nicméně pohlédl vzhůru a uviděl, že pyramida poznání má ještě dva stupně. Otázka, co tam může ještě být, mu nedala spát, a tak se rozhodl i dále pracovat. Mimo to se začal i rozhlížet kolem sebe, protože předtím se plně soustředil pouze na sebe. Všiml si, že na cestě za poznáním není sám a začal pozorovat i ostatní. Zaujal ho zejména jeden úkaz. Někteří, zejména po dosažení druhé úrovně, rostou a rostou a rostou až jim terasa pyramidy je tak úzká, že se na ní neudrží a skutálí se dolů na základní úroveň. Pochopil a k poznávacímu procesu přidal i pokoru. A tak pracoval a pracoval a po dlouhé době se konečně propracoval na třetí úroveň.
S velkým očekáváním položil známou otázku: „Bože, poznal jsem vše nutné na této úrovni. Jaké poznání máš pro mě nyní."
A bůh mu odpověděl: „Jsi více než duše."
Človíček oněměl úžasem. Co může být ještě víc? Má vůbec smysl pokračovat? Je ještě schopen více pochopit a postoupit dál. Dlouze, předlouze o tom přemýšlel. Pak ho napadlo se rozhlédnout kolem sebe. Uviděl, jak mnoho človíčků na této i nižší úrovni se spokojilo s dosaženým, ale současně uviděl, jak i další človíčci na této úrovni pilně pracují a několik málo se dokonce šplhalo na úroveň nejvyšší.
Protože jeho touha po poznání byla mimořádně silná, rozhodl se pokračovat. A tak dále pracoval a pracoval, až jednou zcela nečekaně zpozoroval, že se ocitl na nejvyšší úrovni. Vůbec si nedovedl představit, jakou by mohl dostat odpověď. Dlouho pokorně čekal a s porozuměním soustředěně pozoroval dění pod sebou. Proto se cítil téměř dotčen, když ho vyrušil něčí hlas: „Dalších otázek již nemáš?"
Rychle se probral a uvědomil si, že s ním může hovořit pouze bůh: Promiň bože, odtud je takový rozhled, že jsem se tomu pohledu neubránil a po pravdě opravdu již nevím, na co bych se zeptal".
Bůh se usmál a pravil:"Ale já pro tebe mám ještě jedno překvapení."
Človíček byl potěšen, že se na něj usmívá sám bůh a opět se v něm probudila již skoro spící zvědavost: „Omlouvám se za svoji domýšlivost. Prosím, buď tak hodný a sděl mi tu nejvyšší pravdu."
Bůh odpověděl: „Já jsem ty." A začal se smát tak srdečně, jak může jen ten, kdo takový smích stvořil.
Človíček strnul úžasem. To přece není možné. Ale protože je bůh všemocný, dokáže předat poznání současně slovně i mimosmyslově, človíček pochopil. A začal se smát a smál se tak, že se smíchy začal kutálet z vrchu pyramidy dolů, až se skutálel na základní úroveň mezi normální lidi. Stále se smál, až ho někteří lidé začali považovat za blázna.
Od té doby žije jako normální člověk a s porozuměním pozoruje úsilí některých lidí vyšplhat se na vrchol pyramidy. Občas, když ho o to někdo požádá, poradí, jak se dostat nahoru. Nesnaží se vysvětlovat, že je vše jinak, protože si pamatuje na svoji cestu a na to, že by to tehdy nepochopil.
Často pak pohlédne na vrchol pyramidy a dlouho se srdečně směje, jak může jen ten, kdo takový smích stvořil.

Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce R. Fulghum

Na doporučení jsem si přečetla tuto knihu a upoutala mě natolik, že jsem si udělala tyto poznámky.

O všechno se rozděl
Hraj fér
Nikoho nebij
Vracej věci tam, kde jsi je našel
Uklízej po sobě
Neber si nic, co ti nepatří
Když někomu ublížíš, řekni promiň
Žij vyrovnaně – trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a tancuj a hraj si a pracuj

----------------------

Věřím, že fantazie je silnější než vědění
Že mýty mají větší moc než historie
Že sny jsou mocnější než skutečnost
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností
Že smích je jediným lékem na zármutek
A věřím, že láska je silnější než smrt
----------------------

No prostě dnes ta krabice od bot kdovíjak nevypadá. Je trochu pomačkaná a ušmudlaná – tam, kde se žužu a želé do sebe roztekly. Na některých místech je ještě pořád ulepená a povrch je většinou spíš béžový než červený a bílý. Ale když nadzvihnete víko, pochopíte, proč si ji schovávám. Na složených vybledlých a rozpadávajících se listech školního papíru se širokými linkami je napsáno „Nazdar tati“ a „Všechno nejlepčí k valentýnu“ a „Pusinku tátovi“. Na dně krabice je přilepeno třiadvacet makarónových srdíček a koleček. Mockrát jsem je počítal. Na různých místech jsou také načmáraná jména mých tří dětí. Vedle toho jsou Tutanchámonovy poklady úplné nic. Máte doma taky nějakou takovou krabici? Doklady lásky v té nejméně komplikované a nejvěrohodnější podobě? Člověk se může dožít hodně vysokého věku. Může dostat nádherné a drahocenné dary. Může zažít hodně lásky. Ale nikdy v ni tak úplně neuvěří, jako uvěří těmto drobnostem. Ty pro vás otáčejí světem a všechno pak stojí za námahu.

-------------------------------

Přestože si to ani neuvědomujeme, vyplňujeme důležitá místa v životech druhých lidí. Jsou lidé, kteří na nás závisejí, sledují nás, učí se a berou si od nás. A my to nevíme. Nešetřete sebou. Třeba se vám nikdy nedostane důkazu vaší důležitosti, ale jste důležitější, než si myslíte.
-------------------------

Neuměla si představit, že by byla obr, čaroděj nebo skřítek. Znala svou kategorii. Mořská víla. A nechtěla ze hry odejít a postavit se ke stěně, kde měli stát poražení. Chtěla se zapojit tam, kde víly zapadnou do celého schématu. Nechtěla se vzdát důstojnosti a identity. Považovala za samozřejmé, že pro mořské víly je někde místo a já vím, kde to je. Tak tedy kde mají stát mořské víly? Všichni ti, kteří se liší, kteří nezapadají do normy a nevystačí s nabízenými přihrádkami a škatulkami? Odpovězte na tuto otázku a na té odpovědi můžete postavit myšlenkový směr, zemi nebo celý svět. Moje odpověď zněla – „Mořská víla se postaví sem, hned vedle Mořského krále!“

--------------------------------

A já vám říkám, že hlavně záleží na dárku samém. Vlastně spíš, že lidi, kteří mají ty správné pohnutky, dávají správné dárky. Špatně se o tom mluví, ale co já doopravdy, doopravdy, doopravdy chci k vánocům, je jenom tohle: Chci, aby mi zase bylo pět let na celou jednu hodinu.
Chci se hodně smát a hodně plakat.
Chci, aby mě ještě aspoň jednou někdo zvedl, uspal mě v náručí a odnesl nahoru do postýlky
Chci zpátky voje dětství

----------------------------------

„NECH SE NAJÍT“ Jeden známý vloni zjistil, že má rakovinu v nevyléčitelném stadiu. Byl to doktor a věděl, co obnáší umírání, a nechtěl, aby si to členové jeho rodiny a přátelé protrpěli s ním. A tak si to nechal pro sebe. A umřel. Všichni říkali, jak byl statečný, že své utrpení beze slova snášel a nikomu nic neřekl, a tak dál a tak pořád dokola. Jenže v soukromí členové rodiny a přátelé tvrdili, jak se jich velice dotklo, že je nepotřeboval, že nevěřil jejich schopnosti unést pravdu. A bolelo je, že se nerozloučil. Schovával se příliš dobře Kdyby se nechal najít, zůstal by ve hře. Na schovávanou po dospělácku: Touha skrýt se. Potřeba být hledán. Zklamání, když je
člověk objeven.

-------------------------------

Část pastorského povolání se týká umírání a smrti. Nemocniční pokoj, márnice, smuteční obřad, hřbitov. To, co o těchto věcech vím, se zvláště podepisuje na jiných stránkách mého života. To, co o těchto věcech vím, vysvětluje, proč nemarním spoustu času sekáním trávy, mytím auta, hrabáním listí, stlaním postele, čištěním bot a mytím nádobí. Vysvětluje to, proč nehoukám na lidi, kteří se pomalu rozjíždějí a zelenou. A proč nezabíjím pavouky. Na tohle všechno není čas, ani to není nutné. Co vím o hřbitovech a podobných věcech taky vysvětluje, proč někdy zajdu do hospody Buffalo. Ta hospoda Buffalo je v podstatě celá Amerika. A ta prokřížená Amerika do Buffala přichází pít pivo, hrát kulečník a tancovat. Když je sobota večer a dav nadskakuje, potom nikdo nemyslí na smrt.







Choď klidně uprostřed rozruchu a spěchu a vzpomeň si, jaký mír může být v tichu.
Pokud je to možné, bez ztráty tváře vycházej dobře se všemi lidmi.
Říkej svou pravdu tiše a jasně,poslouchej ostatní, třeba i omezené a nevědomé - i oni mají svůj příběh.
Vyhýbej se hlučným a svárlivým osobám, otravují ducha!
Jestliže se budeš porovnávat s jinými, můžeš se stát domýšlivým anebo malomyslným, protože vždy se najdou lidé větší i menší než ty.
Raduj se stejně z toho, co jsi dosáhl, jako i ze svých plánů.
Udržuj zájem o vlastní životní cestu, jakkoliv skromnou, je to opravdové bohatství v proměnlivém osudu.
Buď opatrný ve svých záležitostech, protože svět je plný podvodů.Ale nenechej se tím zaslepit!Mnoho lidí zápasí o svoje ideály a všude je život plný hrdinství.
Buď sám sebou!
Obzvlášť nepředstírej cit a nestavěj se cynicky k lásce, neboť tváří v tvář veškeré vyprahlosti a rozčarování je věčně svěží jako tráva.
Přijímej klidně, co ti radí roky.Až přijde čas, s půvabem odlož všecko, co náleží mladosti.
Rozvíjej sílu ducha, aby tě mohl ochránit v nečekaném neštěstí a netrap se představami.Mnoho obav se rodí z únavy, nudy, samoty ...
Buď k sobě přísný, ale ne tvrdý.Jsi dítětem vesmíru, ne míň než stromy a hvězdy, máš právo být tu.Či je ti to jasné anebo ne, vesmír se bezpochyby rozvíjí tak, jak má.Žij proto v pohodě a v míru s Bohem, jakkoliv si to představuješ.
A ať jsou tvoje úlohy a usilování v hlučném zmatku života jakékoliv, udržuj pokoj v svojí duši.Napříč všem nedokonalostem je to přece krásný svět.
Neumdlévej! Běž za štěstím.....

úterý 6. ledna 2009

Již rok mám fotoaparát. Loni o Vánocích jsem tu škatulku dostala a od té doby fotím....co mě zaujme, takže příště to bude...vlastně ještě nevím... :-)

http://www.ecards.cz/priv-album-fotoalbum-romca-65290



http://picasaweb.google.cz/home

Domácí pekárna mi usnadňuje život.. a ty chlebíčky - mňam!!


Nápad na pečení domácího chleba vznikl u nás tak, že jsme chtěli mít všechny ty zrníčkový chlebíčky, které jsme vídávali v pekárnách.... začalo to jako rozmar a pokračuje to tak, že už chléb téměř vůbec nekupujeme :-) S pekárnou se dá hrát - krásně hrát a kombinovat, připravovat si kynuté těsto na buchty, vánočky, mazance, knedlíky a vůbec...... holka jedna - už se stala nepostradatelným pomocníkem a voní to u nás... jako v pekárně.
Mám pekárnu Bifinett KH1171 a jak tak peču, tak jsem sepsala tyto .......... Soukromé vychytávky:
1) Dlouho se mi nedařilo péci z čerstvého droždí, ale už jsem to vychytala - půlku kostky droždí rozdrobím na dno pekárny, zaliju vlažnou tekutinou a trochu s tím zatřesu. Droždí se pěkně rozpustí. Přidám lžičku cukru, aby droždí pěkně nabývalo. Dle receptu přidám trochu oleje a octa. Nakonec navážím mouku, doplním zrníčka(dávám hned, nečekám na zapípání pro přísady), navrch nasypu sůl a dám na 1. program na tři hodinky s předehřátím.
2) Taky jsem přišla na to, že když budu používat místo vody mléko, či podmáslí nebo kefír, bude chleba vláčnější. Pokud mám, přidávám olivový olej.
3) Kombinuju tak nanejvýš tři druhy mouky a dávám pozor, aby celozrnné, či žitné mouky, byla tak maximálně třetina celkového množství mouky. Ovesných vloček dávám tak asi hrst, ale předtím je trochu pomelu.
4) Všechny chlebíčky upeču na 1. - základní program. Ještě používám nastavení na "rychlý" , pokud chci mít chlebíček dříve pečený - pro čerstvé droždí funguje úplně suprově.
Ořechový cop (na obrázku)
250 ml mléka, 100 g cukru, l lžička soli, 2 vajíčka, l lžička citr. Šťávy, 100 g másla, 400 g polohr. mouky a 100g hladké mouky, 42g čerstvého nebo 3,5 lžičky sušeného droždí (stačí půlka kostky - vyzkoušeno!)
program TĚSTO
náplň: 200g strouh. ořechů, 100g cukru, l lžíce kakaa, l vejce, l lžička rumu a asi 3 lžíce libovolné marmelády NEBO maková náplň
postup: do pekárny dáme rozdrobené droždí, vlažné mléko, vajíčka, měkké máslo, nebo Heru, cukr, citronovou šťávu a navrch nasypeme mouku a sůl. Těsto se udělá samo a podle stupně lenosti lze zamotat cokoliv (mák, čokoládovou pomazánku, ořechovou náplň, Granko, müsli..) a zbavit se copů zpátky do pekárny, která mi řekne, že je pečeno... nebo dát na plech, potřít vajíčkem a hlídat troubu. Jak kdo chce :-)

Bílý chléb
Ingredience: 350 ml vody, 1 lžička soli, 1 lžička cukru, 150 g krupice, 350 g pšeničné mouky hladké, 1 lžička sušeného droždí
Postup přípravy: Ingredience vložíme do pekárny v uvedeném pořadí a zapneme program SANDWICH (Eta, Vega apod.), velikost I. (malý bochník). Po upečení vyklopíme z formy a necháme v utěrce na mřížce vychladnout.

Grahamový chléb II.
Ingredience: 300 ml vody, 2 lžíce olivového oleje, 1 lžíce jablečného octa, 1 lžička cukru, 3 lžičky soli, 250 g pšeničné mouky hladké světlé (nebo polosvětlé), 250 g mouky grahamové, 1 lžička sušeného droždí
Postup přípravy: Ingredience vložíme do pekárny v uvedeném pořadí a zapneme program Základní, velikost bochníku malá, barva kůrky střední. Lze přidat i lžičku kmínu. Po upečení chleba vyklopíme z nádoby a necháme na mřížce v utěrce vychladnout.Výsledek - výborný celozrnný chléb.

Bílý chléb dokonalý
Ingredience: 1 vejce, do 200 ml mléka, 100 ml vody, 25 g rozpuštěného másla, 2 lžičky soli, 1 lžička cukru, 500 g hladké mouky, 1 lžička sušeného droždí
Postup přípravy: V odměrce rozšleháme vejce a dolijeme do 200 ml mlékem. Přidáme 100 ml vody. Vše nalijeme do formy. Přidáme ostatní ingredience v uvedeném pořadí. Zapneme program FRENCH, světlá kůrka. Upečený chléb vyklopíme z nádoby a necháme v utěrce na mřížce vychladnout.Výsledkem je chléb velice podobný chorvatskému bílému chlebu. S meruňkovou marmeládou - naprostá delikatesa.

Grahamový jemný chléb
Ingredience: 350 ml vody, 2 lžíce oleje, 1 lžíce octa, 2 lžičky soli, 1 lžička cukru, 300 g hladké polosvětlé mouky, 100 g grahamové mouky, 100 g žitné chlebové mouky, 1 lžička kmínu, 1 lžička sušeného droždí
Nebo: 3lžíce oleje bez octa, bez cukru, přidáme lžíci suš. mléka
Postup přípravy: Ingredience vložíme do pekárny v uvedeném pořadí a zapneme program Základní. Po upečení chléb vyklopíme z formy a necháme na mřížce v utěrce vychladnout.Hladkou mouku lze použít i světlou.

Chléb podmáslový
Ingredience: 310 g podmáslí, 50 g bílého jogurtu, 2 lžíce oleje, 1 lžíce octa, 1 vařená brambora nastrouhaná, 380 g hladké mouky, 120 g žitné mouky (chlebové nebo celozrnné), 2 lžičky soli, 2 lžičky cukru, 1 lžička instantního droždí, 1 lžíce kmínu
Postup přípravy: V uvedeném pořadí přidat do domácí pekárny. Část hladké mouky (až 280 g) je možné nahradit moukou graham, pšeničnou chlebovou nebo špaldovou. Podle chuti přidat semínka nebo oříšky, otruby, klíčky...
Chléb skoro jako Šumava
Ingredience: 380 ml vody, 1,5 lžíce jablečného octa, 3 lžíce olivového oleje, 1,5 lžičky cukru, 3 lžičky soli, 360 g hladké mouky pšeničné, 140 g žitné mouky, 75 g celozrnné mouky žitné, 75 g celozrnné mouky pšeničné, lžíce kmínu, 1,5 lžičky sušeného droždí
Postup přípravy: Ingredience vložíme do pekárny v uvedeném pořadí a zapneme program Základní, velikost II, barva kůrky střední.Po upečení vyklopíme z formy a necháme v utěrce
na mřížce vychladnout.Kdo hledá přiblížení k chuti obyčejné Šumavy, ten by neměl být zklamán.

Poupravená Šumava
320g vody, l lžíce octa, 2 lžíce oleje, 2 lžičky kmínu, 2,5 lžičky soli, 220g hladké mouky, 230g žitné chlebové mouky, 100g celozrnné pšeničné mouky, 2 lžíce slun. semínek, l-2 lžičky sušeného droždí
Program základní

Chlebík z pekárny narychlo
Ingredience: 350 ml vody, 1/2 kostky čerstvých kvasnic, 2 lžičky cukru, 2 lžíce sušené bramborové kaše, 2 lžičky soli, 2 lžičky kmínu, 2 lžíce octa, 2 lžíce olivového oleje, 260 g mouky hladké pšeničné, 250 g mouky chlebové žitné, zkoušela jsem nahradit část množství hl. mouky celozrnnou moukou – skvělý!! DOPORUČUJI
Postup přípravy: Do pekárny dáme vlažnou vodu, olej, ocet, cukr a rozdrobíme kvasnice. Zasypeme moukou, přidáme kaši, koření a nahoru sůl. Zapneme program SPRINT u Eta, u jiných pekáren to bude něco podobného - rychlý, Quick. Pokud nemáme čerstvé kvasnice, můžeme nahradit 2 lžičkami sušených, ale ty dáme navrch mouky. V tom případě by sůl zase přišla do vody.Každopádně máme dobrý chleba, když spěcháme, je hotový za polovinu času, než ten, který se peče na základní program.

Kmínový chléb
Ingredience: 250 ml vody, 1/2 lžíce octa, 1/4 lžičky soli, 2 lžičky celého kmínu, 1 jemně nastrouhaný brambor, 1/4 lžičky cukru, 150 g špaldové mouky, 350 g hladké mouky, 1 sáček (10 g) sušeného droždí
Postup přípravy: Všechny suroviny dáme do pečící nádoby ve výše uvedeném pořadí. Přístroj nastavíme na Základní program (Basic).

Nejjednodušší chleba
Ingredience: 2 hrnky vody, 2 lžičky soli, 1 lžička cukru, 2 lžičky kmínu, 3 hrnky hladké mouky, 2 hrnky žitné chlebové mouky, 1 lžička sušeného droždí, hrnek = 200ml
Na ochucení: případně koření, cibule, česnek apod.
Postup přípravy: Ingredience vložíme do pekárny a zapneme program Základní, velikost bochníku II, barva kůrky světlá. Po upečení vyklopíme z nádoby a necháme v utěrce na mřížce vychladnout.
Na jiné ochucení je vynikající koření uzená hrubě mletá paprika (3 lžičky) a cibule. Chleba je výborný - nadýchaný, vláčný a zvládnou ho upéct i děti

Obyčejný chléb se zrníčky
Ingredience: 4 dl vody, 2 lžíce octa, 3 lžičky soli, 2 lžičky cukru, 400 g pšeničné mouky hladké, 100 g celozrnné žitné, 100 g celozrnné špaldové mouky, 2 lžičky kmínu, 2 lžíce dýňových a slunečnicových semínek, lžíce pšeničných otrub, 1 lžička sušeného droždí
Postup přípravy: Suroviny vložíme do pekárny v uvedeném pořadí. Zapneme program Celozrnný, bochník velký, kůrka střední. Po upečení vyklopíme z formy a necháme na mřížce v utěrce vychladnout. Mouku špaldovou lze nahradit pšeničnou moukou celozrnnou, pšeničné otruby nejsou povinné (ovšem chléb je po nich jemnější), semínka můžeme namíchat i v jiných poměrech dle své chuti.

Podmáslový chléb - moc dobrý
Ingredience: 150 ml podmáslí, 330
ml mléka, 2 lžíce oleje, 1 lžíce octa, 2 a 1/2 lžičky soli, 1 lžička cukru, 2 lžičky kmínu drceného, 120 g chlebové žitné mouky, 380 g hladké pšeničné chlebové mouky, 1 a 1/2 lžičky sušeného droždí
Postup přípravy: Vložíme do pekárničky v uvedeném pořadí, zapneme program základní, velikost II, kůrka tmavá. Tento chlebík je opravdu výborný.

Úplně obyčejný hrnkový chleba
Ingredience: 2 hrnky vody, 2 lžíce oleje, 1 lžíce octa, 1 lžička cukru, 2 lžičky soli, 2 lžičky kmínu, 3 hrnky pšeničné mouky hladké, 2 hrnky žitné mouky chlebové, 1 lžička sušeného droždí1 hrnek = 200 ml
Postup přípravy: Ingredience vložíme do pekárny v uvedeném pořadí a zapneme program základní, velikost chleba II. Po upečení chleba vyklopíme z nádoby a necháme na mřížce v
Utěrce vychladnout.Celková hmotnost chleba je cca 1 kg.

Podzimní chléb
150ml vody, 150ml mléka, 70g rozpuštěného másla, 2 rozmačkané brambory, 2 lžičky soli, . l lžička cukru, 1 jemně nastrouhané jablko (nedávám), 200g hladké mouky, 240g celozrnné mouky pšeničné, 100g celozrnné mouky žitné, l-2 lžičky sušeného droždí, 150g orestovaných slunečnicových semínek – po signálu
Program základní

Kefírový chléb
350ml kefíru nebo podmáslí, 2lžíce oleje, l lžíce jableč. octa,l lžička cukru, 2 lžičky soli,
2 lžičky kmínu, 210g pšeničné mouky hladké, 200g mouky grahamové (nebo jakoukoliv celozrnnou + otruby), 100g chlebové žitné, l , 5 lžičky sušeného droždí
Program základní

Výborný chléb, který se vždy povede
Ingredience: 200 ml podmáslí, 120 ml vody, 2 lžíce oleje, 1 lžíce medu, 1 lžíce octu, 2 vrchovaté lžičky soli, 300 g chlebové pšeničné mouky, 200 g chlebové žitné mouky, 100 g špaldové mouky (nebo jakékoliv celozrnné), 2 lžičky drceného kmínu a anýzu (drtím válečkem na prkýnku), 1 vrchovatá lžička sušeného droždí, slaná voda na potření a semínka podle chuti na posypání
Postup přípravy: Do formy nalijeme podmáslí s vodou, přidáme ocet, olej, med, sůl, vsypeme mouky a koření a nakonec droždí. Program základní - tří hodinový a kůrka střední. Těsto by mělo utvořit při míchání kouli, která se nelepí na stěny formy, ale není ani příliš tuhá, takže podle potřeby přidáme tekutinu nebo mouku. Po druhém míchání potřeme slanou vodou a posypeme semínky, která trošku přitlačíme. Pak již pekárnu neotvíráme. Podmáslí dá chlebu vláčnost, takže nevysychá.

Jogurtový chléb
150g jogurtu, 250ml vody, 2 lžičky soli, l lžička cukru, 400g hladké mouky, 100g špaldové mouky, l lžička sušeného droždí, slun. semínka, sezam, otruby, klíčky….
Záměna: 200g hl. mouky, 200 g pšen. chlebové, 100g špaldové
Základní program

Slunečnicový chléb
375ml vody, 30g másla, 525g hladké mouky, l lžička cukru, 2 kávové lžičky soli, slun. semínka, dýňová semínka, vločky, 5g sušeného droždí
nebo: 330g vody, 2 lžíce oleje, l lžíce octa, 280g hladké mouky, 120g celozrnné hl. mouky,, 60g špaldové mouky, 80g žitné chlebové mouky
Základní program

Špaldový jemný chléb
320 ml podmáslí, 2 lžíce oleje, l lžíce octa, l lžička cukru, 2 lžičky soli, 100g špaldové mouky, 140g žitné chlebové, 260g hladké mouky, l lžička kmínu, semínka: otruby, klíčky, sezam – od každého lžíci, l lžička sušeného droždí. Základní program

Bílý toustový chléb
320ml mléka, 40g rostlinného oleje, másla nebo hery, 500g pšen. mouky polohrubé, 30g solamylu, l lžička soli, l lžička droždí
nebo: 250 pol, mouky, 250g špaldové mouky, 1/3 čerstvého droždí
Program toustový

Kmínový chlebík
320ml vody, 2 lžíce oleje,, l lžíce octa, 2 lžičky soli, l lžička cukru,250g pšeničné chlebové, 250g žitné chlebové, 2 lžičky kmínu, l lžička suš. droždí
nebo: 150g pšeničné mouky hladké, 100g špaldové, 150 žitné mouky chlebové, 100 žitné mouky chlebové tmavé, len, sezam Základní program
Zkoušela jsem i takovýto....320 ml vody, 2 lžíce oleje, l lžíce octa, l lžičky soli, l lžička cukru, 100 g pšeničné chlebové hladké, 100 g hl mouky, 100 g špaldové mouky, 200 g chlebové žitné tmavé, lžičku a půl sušeného droždí sezam, len, kmín, na základní program velikost kolem kila.... ale ten je!!

Proměnlivý rychlochleba
350ml vody, ½ kostky čerstvého droždí nebo 2 lžičky sušeného, 2 lžičky cukru, l,5 lžíce sušeného mléka nebo 2 lžíce bram. kaše, 2,5 lžičky soli, 2 lžičky kmínu, 2 lžičky octa, 2 lžičky oleje, 510g mouky (lze různě míchat), 2,5 lžíce semínek co doma zrovna je
Program rychlý pro čerstvé droždí

Pletýnky, uzly
Ingredience: 250 ml vlažného mléka, 50 g rozpuštěného a vychladlého másla, 1 rozšlehané vejce, 1/2 lžičky cukru, 1 1/2 lžičky soli, 450 g hladké mouky, 1 1/2 lžičky sušeného droždí, kmín, mák, semínka na posyp
Postup přípravy: Všechny suroviny, kromě posypu vložíme do pečící nádoby ve výše uvedeném pořadí. Zapneme na program Těsto. Nakynuté těsto vyklopíme na pomoučenou plochu, prohněteme a rozdělíme na 6-12 dílů. Vytvoříme uzly nebo pletýnky. Rozmístíme na plech/y/ a necháme místo na nakynutí. Překryjeme olejem potřenou potravinovou fólií a necháme na teplém místě kynout asi 30 minut, nebo až nám téměř zdvojnásobí svůj objem. Potřeme mlékem, posypeme a pomoučíme.Pečeme ve vyhřáté troubě při 220 °C asi 15-20 minut. Necháme vychladnout na drátěné mřížce. (Z dílů těsta vyválíme válečky, které prostrčíme do uzlu, nebo upleteme).

Majolkové housky
Dneska jsme pekla a musím říct,že to je nejlepší pro mě co jsme zatím pekla z housek.recept:250 ml mléka,100 ml majonézy,,1 lžička soli, 500 g hladké mouky,,1 lžička cukru,1 a půl lžičky sušeného droždí...program těsto,vytvarovat housky či rohlíky,nechat cca 45 min kynout,potřít vejcem,posypat mákem,kmínem a péct cca 20 min při 190 C.Jsou fakt výtečné...

Můj recept na chléb
350 ml vody, l lžička soli, 2 lžíce oleje, l lžíce octa, 100 g chlebové žitné, 200 g chlebové pšeničné, 200 g celozrnné pšeničné, len sezam, 1-2 lžičky suš. droždí, celozrnný program

Další můj chlebík
350 ml mléka, 2 lžíce oleje, l lžíce octa, l lžička soli, lžička cukru, 200 g hl. mouky, 150 g celozrnné pšeničné, 150 žitné chlebové, lžička a kousek suš. droždí, lněné semínko, základní program

Grahamový chléb
350 ml vody, 2 lžíce oleje, 1 lžíce jablečného octa, 300 g pšeničné mouky tmavé chlebové,
100 g žitné mouky tmavé chlebové,100 g pšeničné mouky celozrnné, 2 lžičky solí, 1 lžička cukru, 1 lžička kmínu, 1 lžička sušeného droždí, nebo 1/3 kostky čerstvého droždí
Po zvukovém signálu můžeme přidat slunečnicová semínka /1-2 lžíce/.Pekárnu zapneme na základní program, kůrka tmavá.
Variace tohoto receptu:

MOOOC DOBRÝ CHLEBA
POTŘEBNÉ PŘÍSADY1hrnek ( asi 250ml ) kefíru, podmáslí, či 1 bílý jogurt ( s kefírem je to nejlepší ) , 1/4 - 1/2 hrnku vlažné vody, 1 vejce, 2 polévkové lžíce oleje, 2 polévkové lžíce octa, 600g hladké mouky - já dávám necelých 300g žitné hladké mouky a zbytek normální hladké mouky, 1 1/2 malé lžičky cukru, 3 lžičky soli, 1/2 kostky droždí 2 menší nastrouhané brambory, kmín celý i drcený, možné přidat i chlebové koření, či drcený anýz a fenykl ( tak 1 lžička )POSTUP PŘÍPRAVY Všechny přísady by měly mít pokojovou teplotu. Napřed do formy naleju hrnek kefíru ( podmáslí.... ) , pak vodu, vajíčko, olej, ocet. Zasypat moukou smíchanou s kmínem ( toho dle chuti, my máme radši kmínovější ), do jednoho rohu cukr krystal, do druhého sůl, doprostřed rozdrobit droždí. Dát do pekárny. já peču na tmavou kůrku a velikost 1,5 kg. Jak pekárna pípne na přidání přísad, šoupnout tam nastrouhané syrové brambory ( jestli si je chcete napřed uvařit, klidně můžete ). Když se vám těsto bude zdát řídké, přisypte mouku. Těsto by se nemělo lepit, jinak by vám při pečení spadlo. Upečený chlebík zabalím do utěrky a na mřížce nechám chladnout.DALŠÍ OBMĚNY : -část mouky můžete nahradit celozrnnou moukou- přimíchat 1/2 hrnku - 1 hrnek ovesných vloček- máte- li rádi semínka, je též skvělý se slunečnicovým či dýňovým semínkem, se sezamem.

Moje veřejná galerie

.....prostě fotím, co k tomu.... vše, co mě zaujme, bojuju s technikou a hraju si.... protože kdo si hraje, nezlobí..... a to by bylo u mě horší. :-)

http://picasaweb.google.cz/home